No jelikož pan majitel je v tuto dobu v austrálii a na Novém Zélandě tudíž odpoví těžko.Pokud by jste chtěla budu ho i s Vaším číslem kontaktovat na jeho mail nebo na mail jeho asistentky a on se s Vámi po jeho návratu určitě pobaví.

Na Skrytín jsem jezdila celé dětství na letní tábory, v podstatě od roku 1979, skoro až do revoluce. Zámeček byl nejprve ve špatném stavu, ale později byl opraven, byly zde pokoje pro menší děti a klubovna. V přilehlé budově veliká kuchyň a jídelna. U bazénu marodka a spousta chatek, stanů a dřevěných srubů. Bylo to nádherné místo a dodnes na tento tábor vzpomínám.Fandím všem, kteří tomuto nádhernému místu chtějí vdechnout nový život.
Jo a bojovky k nedaleké hrobce byly nezapomenutelné. Snad se tam ještě někdy podívám. Díky

Dobrý den Anreo,
Určitě nám napište co tam ještě všechno bylo protože z dob pionýrských táborů není známo moc informací :-)
Kontaktujte nás na mail

Děkujeme :-) (Samozřejmě pokud se chcete podělit)

Dobrý den,
samosebou mohu přispět něčím i já, ale nejspíš většinou budete vědět. Pokud si pamatuju, každý rok něco přibylo, něco se opravilo. Pamatuji se, že tak odhadem 1985,6 přibyly vlevo na konci schodů od marodky u bazénu (nad terasami pro stany) 2 dřevěné bungalovy po dvou světnicích tak pro 5-6 osob. V těchto místech jsem nyní našel jen neproniknutelné křoví. Každý rok jsme se jak jsme byli starší posunuli v ubytování kousek dál. Nejmladší spali na Zámečku, o něco starší v "horním táboře" v chatkách (stranou na kopečku vlevo od Zámečku), později v bungalovech. Ti starší v chatkách a pak ve stanech s podsadami nad bazénem
jindra.hurt@seznam.cz

Taky jsem tam jezdíval. Odhaduji tak 1981(2)-1986(7,8).
Mám podobné vzpomínky. Asi před 2 lety jsem se ze zvědavosti díval přes satelitní mapy Google a zhrůzou zjistil jaké to je. Byl jsem zvědav jak to vypadá dnes. A tak před 14 dny jsem si tam zajel z Dobkovic na kole a po cestě zpět se pak ptal dole u závory lidiček z domku co se stalo....
škoda, myslím že dnes by již nikdo nic takového v době někdy i nesmyslných byrokratických předpisů už nepostavil.
jindra.hurt@seznam.cz

Také se tam už asi 5 let chystám :-) Jezdil jsem tam podobně jak ty, je zvláštní, že to v člověku zanechalo tolik silných vzpomínek. Asi kombinace úžasného místa, dětství a správných lidí, kteří se tou dobou v táboře sešli..
Tenhle rok to už opravdu musím dát, buď oficiální sraz v červnu a nebo tam zajedu sám a pořádně si musím na místě všechno připomenout..

Dobrý den na Skrytíně je krásně ale jen přes den. Když se tam potom tma tak je to horší jsou tam nadpřirozené jevy a mam tam z toho večera špatné zkušenosti a už bych tam nikdy nelez hlavně ne okolo půl noci opravdu tam straší. je to jedno a to samí jako na Větruši byly jsem tam večer s kamarádem na popravišti a něco ho tam drželo za nohu a nemouhl se ani pohnou přestalo to asi po půl hodině a o té doby jsem tam nikdy nešel

Je pravda že i na Skrytíně na spoustu lidí působí negativní síla.Nikdy to ale nebylo podložené.Děkujeme za pěkný příspěvek.O půnoci jsem ale tu čest ještě na Skrytíně neměl

Na skrytíne jsem byl je tomu tak rok, když jsme dorazily před tu bránu která nešla otevřít tak jsme nechali auto u ní. Je fakt, že u tý brány jsou tři domy ve kterých nikdo nebydlí. Když jsme se dostali tak do půlky tak jsme uslyšeli traktor a lidi co řvou, že jim ve výjezdu překáží mé auto, zdálo se nám to divné, ale nakonec sme šli dolů k bráně. K našemu údivu tam nikdo nebyl(???), po vykouřené cigaretě sme se opět rozhodli jít nahoru. Je fakt, že cesta je dlouhá a kopec celkem strmý, což nás neodradilo pokračovat nahoru, musím dodat, že při cestě nahoru jsme narazily sem tam na sníh. Kdzž jsme se dostali tak na 300merrů od zámečku tak první co nás přivítalo byla hropzivě vypadající opuštěná chata a všude snih. Další překvapení bylo u bazenu kde sme našli něco velmi hodně se podobajícím dětským nedošlapnutým stopam, v tom sněho bylo velmi dobře poznat, že se nebude jednat o žádné zvíře. Nahoře sme vydrželi tak 10-15minut, při příchodu byla celkem moodrá obloha, ale potom se spustil neskutečný liják, který nás vyhnal zpět do auta, když sme byly tak 100metrů od něj liják přestal. Nejsem blázen a ani to není vymyšlený, byly sme tam tři a celkem nás to všechno zarazilo, nevím co je na tom pravdy že tam němci mutovali malé děti a při útěku nechali kostel spálit. Hlavně bacha na otevřený kanály a na zarostlí propasti. Určitě se tam vydam znovu, ale radši ve vícero lidech. Mirek

Jelikož dům(chata)u závory obydlená většinu roku je tak je divné že tam zrovna nikdo nebyl.
Samozřejmě parkovat před závorou je pro místní problém větší než otevřít závoru.Protože dle mých informací někdo v té ulici klíče jistě má.
Když jsem slyšel že brána jde otevřít nějákým paklíčem tak jsme se vůbec nedivil protože ten zámeček v tuto dobu nepřívolává lidi co tam rabují ale lidi co tam rádi zajedou se svými traktory a auty a těží dřeviny v okolí zámečku.
Majitel chaty u zámečku prý dokonce nějakým způsobem do silnice zatloukl hřebíky,které pak na žádost mnoha lidí musel odstranit.